Dlážděná cesta domů.

Dříve po pěšinkách, dnes spíše po dláždění a zahradních chodníčcích. Kdo staví rodinný dům, bude zanedlouho upravovat jeho okolí, zpevňovat plochy příjezdových cest, teras, bazénů a zahradních chodníků.

Jak zvládnout problematiku pokládky a proč vybrat dlažbu kamennou z nabídek dlažeb kera-

mických a betonových vám chceme poradit touto přílohou.

Království kamene.

Nejpřírodnější charakter mají zpevněné plochy z kamene. Pro běžné chodníky a příjezdové cesty máme na výběr řadu kamenů – žulu, křemen, mramor, andezit, čedič, případně i opuku nebo pískovec. Věc má ovšem háček . Každý z těchto kamenů má jiné parametry. Zjistíme, že celkově velmi odolná je žula s minimální obrusností, vysokou pevností v tlaku a nasákavostí 0,4 %. V parametru nasákavostí ji předčí mramor 0,1 %, avšak pro zatěžované plochy se nehodí - jeho obrusnost a pevnost v tlaku zřetelně prohrává i ve srovnání s pískovcem, ten má však pro změnu nasákavost 2,6%.

Co teda lze říct o vlastnostech kamenů laicky ? Čedič má unikátní vlastnosti jehož odolnost vůči povětrnostním vlivům znali již staří Řekové a Římané a cesty výhradně dláždili čedičem.

Má však dokonalou sloupcovitou odlučnost a vytváří celistvé bloky s hladkými rovnými hranami a proto se špatně seká jinak než sloupkově tj. pouze na dlažební kostky a když se ošlape za vlhka klouže. To drsný povrch pískovce rozhodně klouzat nebude, ale zato se špatně udržuje - ulpívají na něm stopy různého znečištění a v nerovnostech se chytá mech. Z tohoto laického pohledu námi uvedených vlastností výše uvedených kamenů se dostává do popředí andezit, který v možnostech více odstínů má vlastnosti žuly a skutečnost, že štípané desky nemají rub a líc , zvyšuje rozmanitost vzorů i barev. Díky své mimořádné odolnosti proti mechanickému poškození se uplatňuje především na venkovní úpravy, avšak možnost dobré opracovatelnosti (lze štípat i tenké plátky ) ho dostává jako obklad, či dlažbu do interiéru.